OSUDY DONOŠENÉHO TRIKA – ČÁST PRVNÍ

 
Textilní kontejner je nádoba do které vkládáme svoje donošené oblečení v představě, že bude dále sloužit potřebným, že bude použito na charitativní účely – však to tam přece píšou, nebo ne?
 
Skutečnost je však taková, že z celkového objemu vysbíraného oblečení prostřednictvím textilních kontejnerů putuje na charitativní účely jen 10 – 20 %.
Proč? A co ten zbytek?
 

 
V České republice není textilní odpad zařazen Ministerstvem životního prostředí do režimu odpadového hospodářství. Provozovatelé textilních kontejnerů tak nemají zákonnou povinnost sdělovat jakékoli informace týkající se objemu vysbíraného oblečení. Několikrát jsem zkoušela organizace i firmy zabývající se sběrem donošených oděvů kontaktovat. Jejich odpovědi (pokud vůbec nějaké) byly až příliš strohé: “Nezlobte se, kvůli konkurenčnímu prostředí informace neposkytujeme.” Aha.
 
Nejsdílnější je u nás v tomto směru Potex. (Děkuji a mávám, Lenko.) Společnost, která v Praze provozuje ccca 500 oranžových kontejnerů vysbírala v roce 2017 2 200 tun oděvů a na charitativní účely putovalo 5,2 tun, což pokud správně počítám není ani 1 %.
 
Jímá vás vztek? Tak potom prrr, vzteklí totiž můžeme být akorát tak sami na sebe.
 
Zmítáme se ve světě rychlý módy. Nakupujeme čím dál tím více oblečení, jehož cena i životnost klesá. Nakupujeme impulsivně pod taktovkou slev a v hlavě nám jako kolovrátek jede: “Ale co, i kdybych si to měla vzít jen jednou na sebe, vždyť to stojí pár korun.” A tady je právě zakopanej pes. Oblečení je dnes vnímáno jako spotřební zboží a je vyráběno s myšlenkou, že nám vydržet moc dlouho nemá. Ideálním zákazníkem módního průmyslu je dneska ten, kdo nakoupí v řetězci kousky za pár korun, aby potom, co se jim po pár vypráních přetočí švy, nakráčel do obchodu a pořídil si velmi podobné kousky znovu…. Zkusme být k sobě upřímní. Vážně si myslíme, že někdo čeká na naše ožmolkovaný svetry a trika, který mají švy do lichoběžníku? Kousky, který v textilních kontejnerech zabírají tu největší část? V době, kdy vyrábíme 100 miliard nových oděvů ročně a 60 % z tohoho objemu vyhodíme ještě ten samý rok?
 
Nečeká.
 
Charity potřebuji pro své klienty kvalitní a funkční věci. Ne polyesterové halenky z Primarku. A tak se na provozovatele textilních kontejnerů nezlobme a raději se zamysleme nad svými vlastními spotřebními návyky.
 
Takže jak to teda je? Americká spolešnost Council for textile recycling zprůměrovala procentuální zastoupení jednotlivých způsobů nakládání s textilem, který je vysbírán prostřednictvím textilních kontejnerů a tady je výsledkový servis:
 
10 – 20 % představuje cílenou pomoc pro charity (ruční třídění – hmotná pomoc) a prodej v síti spřátelených secondhandů, kdy výtěžek z prodeje putuje na podporu neziskových organizací nebo charit.
 
Zbylých 80 % oděvního množství se dělí v následujícím poměru:
 
50 % prodej firmám, které se zabývají recyklací a downcyklací textilního odpadu – vyrábí čistící hadry, výplně do autosedaček, izolační materiály kolem trubek nebo textil používají jako příměs v papírenském průmyslu.
 
40 – 45 % představuje prodej do rozvojových zemí, kde se s textilem a oděvy dále obchoduje.
 
5 – 10 % míří do spalovny (oděv má výhřevnost jako hnědé uhlí)
 
Tradá….! Já vím, na co se chcete zeptat. “Kam teda mám to oblečení, který už nechci dávat?” – Zkuste ho nabídnout kamarádkám, prodat přes internet, darovat příbuzným a pokud neuspějete, vhoďte ho do textilního kontejneru.
 
Cože?!? No jo. I přesto, že textilní kontejner plní svůj proklamovaný charitativní účel jen zčásti, je to stále jedna z nejzelenějších možností jak se svého oblečení zbavit. Textilní kontejner totiž odklání oděvy ze skládkových toků. V době, kdy v komunálním odpadu končí v průměru 80 % našich donošených oděvů, které putují rovnou na skládku nebo do spalovny je jeho role nezastupitelná. Je dobře, že existují. Jen je nevnímejme jako prostředek, kterým si omlouváme svoji oděvní nadspotřebu. Aby textilní kontejenry mohly plnit svůj charitatiní účel, je třeba, abychom nakupovaly kvalitní oblečení, které vydrží. Oblečení, které i po x-tém nošení může beze změn sloužit svému původnímu účelu.
 
Mysleme na to, výprodeje útočí.
 
—————————————————————
 
První díl je u konce.
 
V tom druhém se podíváme na recyklaci oděvů a oděvní sběry řetězce H&M. Ve třetím díle si přiblížíme secondhandový trh v Africe, kde možná skončily vaše letní šaty z loňska.
 
S úctou a s díky za sdílení, V.